Někdy také označován jako král vín. Odrůda s  vyšší kyselinkou a pozdějším dozráváním. Vůně často přirovnávána k vůni lipového květu. U starších vín této odrůdy se mohou vyskytovat tzv. petrolejové tóny, za které je zodpovědná látka TDN (trimethyldihydronaftalen).

Původem francouzská odrůda z rodiny burgundských vín za jejímž vznikem stojí pupenová mutace odrůdy Pinot Noir.

Starobylá odrůda révy vinné, vznikla spontánní pupenovou mutací z Rulandského modrého. Velice často skloňované slovo v souvislosti se senzorickými vlastnostmi této dorůdy je chlebovinka.

Velmi stará odrůda, nejspíše pěstovaná již ve starém Římě. Hrozny jsou červené a chuť je výrazně aromatická i kořenitá. Aroma  vína připomíná liči.

Odrůda vyšlechtěná v ŠSV v Polešovicích, typické muškátové vůně s tóny citrusu vlivem vysokého obsahu monoterpenů.

Interspecifická odrůda vyšlechtěná v německém Freiburgu. Velmi raná odrůda muškátového typu.

Bílá interspeficická odrůda z německého Freiburgu, v křížení mj. i odrůdy Ryzlink rýnský s Rulandské šedé.

Interspeficická odrůda vyšlechtěná kolektivem šlechtitelů ve Velkých Bílovicích, resp. v Perné vzniklá křížením odrůd Rakiš a Merlan.

Další interspecifická odrůda z Freiburgu, křížení Cabernet Souvignon a Bronner. Vína se svěží kyselinou a výrazně aromatická.

Stará moštová odrůda blíže neznámého původu. Vína jsou spíše lehčího typu a nižší barvy.

Patrně se jedná o francouzskou odrůdu patřící do skupiny Pinot, nejspíše křížení odrůdy Pinot noir s zatím neznámou odrůdou. Vína jsou v porovnání s Modrým Portugalem tříslovatější a tmavší.

Prastará odrůda původem z oblasti Burgundsko ve Francii. Typická je cihlová barva vína.

Původem německá odrůda z Weinsbergu. Velmi plodná odrůda davající vína tmavé barvy.

Další zástupce interspecifických odrůd z Freiburgu, křížení odrůd Cabernet Sauvignon a Solaris. Vína jsou kabernetového typu s výrazným aroma, mladá vína jsou typická svou kořenitostí.